Djerba – Odysseův ostrov
Během svých pověstných cest uviděl Odysseus neznámý ostrov. Jelikož se se svými námořníky plavil už velmi dlouho, potřeboval doplnit zásoby a rozhodl se přistát u jeho pobřeží. Vyslal skupinku mužů na průzkum a čekal na jejich zprávy, avšak nikdo se nevracel.
Plný obav je proto šel hledat, a zde ke svému překvapení zjistil, že námořníci jsou v pořádku - jen se nechtěli vrátit. Místní obyvatelé byli totiž velmi pohostinní a nabídli jim jídlo, které nazývali „lotos“. To muže tak okouzlilo, že už nechtěli plavat dál. Nakonec je musel Odysseus spoutat a dostat zpátky na loď násilím …
Co bylo oním lahodným pokrmem? Jedna z teorií říká, že to byly datle, ale pravdu už asi nikdy nezjistíme. Avšak jméno místa, kde se námořníkům tak líbilo, je dobře známo:
Djerba
[subscribe_to_unlock_form]Tento ostrov na jižním konci Gabeského zálivu je se svými 520 km2 a 120 000 obyvateli největším v severní Africe. Patří Tunisku a je mostem spojen s jeho pobřežím, ale naprosto typické Tunisko to není. Má pohnutou historii, neboť se zde vystřídala celá řada nájezdníků a vládců, od Féničanů přes Kartaginci, Římanů a další starověké národy přes Normány až k Arabům. Dokladem bouřlivých časů jsou „menzely“, tradiční domy místních obyvatel, stojící v bezpečné vzdálenosti od břehu a vypadající jako malé pevnosti. A co je tedy na pobřeží? Hotely, hotely a … ještě více hotelů, hlavně na severovýchodě ostrova. Dlouhé písčité pláže a mělké teplé moře sem lákají milovníky slunění z mnoha zemí, včetně Slovenské a České republiky.
Dnes by si moc nepochutnali
Ostrov Djerba je dost vyprahlý, za rok zde naprší jen asi 200 mm srážek. V písčité půdě rostou olivovníky, fíky a datle, jejichž kvalita však díky suchu není moc velká (i přes intenzivní zavlažování) az toho důvodu se používají hlavně jako krmivo pro velbloudi. Proto se dnes nezdá pravděpodobné, že by tak chutnali Odysseovým mužům, avšak ve starověku zde mohlo být podnebí jiné a vlhčí.
Protože na pobřeží, jak již bylo naznačeno, toho není mnoho k vidění, stojí za to si půjčit kolo nebo moped a vyrazit na prohlídku rovinatého vnitrozemí. Djerba je jakousi oázou náboženské tolerance. Stojí zde asi 300 mešit, z nichž některé patří vyznavačům zvláštní ranní formy islámu, zvané Ibadi (Al-Ibadíja). Nejsou to ani šíité, ani sunnité. Na ostrově se vyznavači této víry udrželi, ačkoli z jiných částí Afriky byli vytlačeni. Přiklonila se k ní i většina původních obyvatel, Berberů. Mimochodem, Djerba je jedním z mála měst v Tunisku, kde se ještě mluví berbersky, jazykem téměř 3000 let starým.
Kostel, mešity i synagoga
Na Djerbě také existuje početná židovská komunita se známou synagogou La Ghriba. Židé zde žijí již od 6. st. př.nl ai přes teroristický útok v roce 2002 nejsou mezi nimi a místními Berbery a Araby výraznější problémy. Navíc Djerbu obývá ještě několik stovek křesťanů. Můžete proto navštívit kostel, mešitu i synagogu.
Jediné srdce Djerby
Největším a de facto jediným městem ostrova je čtyřicetitisícový Houmt Souk („místo trhu“). Několik zdejších tržišť je ideálním místem pro procvičování smlouvání a nákupu suvenýrů. Typické jsou bubínky, vodní dýmky, kameny, keramika či třeba vyřezávané dřevěné šachy. Obchodníci mají většinou výborný odhad na lidi a už z dálky na vás volají česky. Dámy možná podlehnou a nechají si na tělo henou namalovat exoticky vypadající obrázek.
Každopádně, pokud se rozhodnete pro dovolenou na Djerbě, nezůstávejte uzavření v hotelových komplexech. Vydejte se prozkoumat ostrov, nebo i pevninu, a pokuste poznat a pochopit jinou kulturu. Určitě zjistíte, že všude žijí dobří lidé, od kterých se můžeme hodně přiučit.
Zdroj: Svetadily.cz[/subscribe_to_unlock_form]