Egypt, to jsou pyramidy, faraoni, sfingy, slunce, písek a nádherné moře ukrývající bohatý život. Tato země oplývá tajemnou minulostí a neustále skrývá spoustu neobjeveného. Pro mnoho lidí je tak velkým lákadlem. Každý si rád na vlastní oči prohlédne památky dávných věků, které nesou jakési poselství lidem dnešní doby. Takže dnes si povíme pár informací o Gíze, Hurghadě, chrámu boha Hora - Edfú a nakonec se přeneseme i do chrámového komplexu v Karnaku.
Egypt – Nejoblíbenější lokality / 3. část
Gíza
Gíza (arabsky el-Gīzah) ležící na západním břehu Nilu je třetím největším městem Egypta a jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v zemi. Rozkládá se ve vzdálenosti asi 20 kilometrů od metropole Káhiry a společně s ní a dalšími městy Helwan a Subra al-Chejma vytváří metropolitní oblast Velká Káhira, ve které žije kolem 3, 5 milionu obyvatel. Město Gíza je tak často označováno za předměstí či jednu z městských částí Káhiry.
Město samotné až tolik pozornosti nepřitahuje, jako spíše rozsáhlá archeologická naleziště na jeho okraji, kde se do nebe tyčí obrovské pyramidy, které jsou jedněmi z nejpozoruhodnějších staveb světa. Jsou památkou na období starověkého Egypta, kdy byly součástí Memfiské nekropole. Své honosné hrobky si zde před 4500 lety nechali vybudovat faraoni 4. dynastie - Cheops, Chefrén a Menkaure, tedy otec, syn a vnuk. Součástí tohoto obřího komplexu jsou také četné chrámy, které se však dochovaly jen z části. Pyramidy v Gíze jsou také jediným ze sedmi antických divů světa, které se podařilo dochovat do dnešních dnů. Jsou tak zapsány na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Představují symbol Egypta a jsou snad nejznámější památkou na světě.
Nejvyšší stavbou v Gíze je Cheopsova pyramida, která je považována za vrcholné dílo své doby. Byla postavena faraonem Cheopsem, který je někdy nazýván také Chufev. Pyramida byla postavena z 2,3 milionu kvádrů a dosahuje výšky 137 metrů – původně však byla ještě vyšší, údajně měřila 146 metrů. V sousedství této pyramidy se nachází Muzeum sluneční loďky, ve kterém je uložen 43 metrů dlouhý člun z cedru nalezený nedaleko Cheopsovy pyramidy. Údajně jde o nejstarší plavidlo na světě, které mělo sloužit k přepravě faraona do podsvětí. Druhá největší je Chefrénova (také Rachefova) pyramida o výšce 136,5 metrů, která je charakteristická svojí modřou špičkou obloženou zbytky vápence. Nejmenší z hlavní trojice je pyramida faraona Menkaurea tyčící se do výšky 62 metrů. Další stavbou, kterou je třeba v souvislosti s Gízou zmínit, je samozřejmě také Sfinga, jedinečná socha v podobě lva s lidskou hlavou, která je 74 m dlouhá, 6 m široká a 21 m vysoká.
V současnosti město žije především z turistického ruchu, který neustále přispívá k rozvoji infrastruktury. Již od 18. století zde dochází k výstavbě nových cest, domů a ulic. V současnosti je Gíza protkána labyrintem sítí silnic, železnicí i linkami metra, které se napojují na sousední Káhiru. Zájem o starověké památky je neustále obrovský a tak se Gíza může těšit na příliv financí i v budoucnosti. Neutuchající zájem o pyramidy má však za následek, že se z tohoto místa už pomalu vytratila jeho tajuplná atmosféra. Je téměř nemožné se v klidu kochat majestátností staveb, aniž byste nenarazili na davy turistů s fotoaparáty. Hemží se to tady lidmi od rána až do večera. Návštěvníci jsou navíc neustále atakováni prodejci suvenýrů a nabídkami výletů na velbloudech či koních.
Zajímavostí města je zoologická zahrada, která byla otevřena již v roce 1891 a byla tak jedinou v celé Africe i ve Středomoří. Gíza je oblíbená i pro poměrně velké množství parků, které jsou příjemným místem k odpočinku. Pokud jde o průmysl, tak je v Gíze zastoupen především chemický a strojní, významné jsou továrny na výrobu cigaret. Gíza je však také významným univerzitním městem. Od roku 1924 zde sídlí Káhirská univerzita, kde studují nejen Egypťané, ale také mládež ze Středomoří. Ve městě je však dostatek i dalších institutů vyššího vzdělání i klasických a mateřských škol.
Hurghada
Hurghada je v současné době jedním z nejvýznamnějších egyptských letovisek na pobřeží Rudého moře. Nabízí totiž krásné písečné pláže, křišťálově čistou vodu s bohatým podmořským životem, celoroční sluneční svit a skvělé podmínky pro nejrůznější vodní sporty. Poskytuje nadstandardní služby a je připravena vyhovět potřebám i těch nejnáročnějších turistů.
Dějiny Hurghady nejsou starší 30 let. V 80. letech 20. století se na místě původní rybářské vesničky Al Ghardaqa začaly stavět první hotely a ta se začala přeměňovat na turistické centrum. V tomto období se uskutečnily významné investiční akce do rozvoje turistické infrastruktury. Investice pocházely nejen z egyptské státní pokladny, ale také ze zahraničí. Od té doby sem míří davy turistů, které lákají především ideální podmínky pro potápění, průzračné moře a atraktivní pouštní krajina. Dnes už Hurghada nabízí vše, co je potřeba ke strávení příjemné a ničím nerušené dovolené u moře. Je nejen vyhlášeným místem pro letní rekreaci, ale také největším městem na pobřeží Rudého moře. Rozkládá se podél pobřeží v délce více než 15 km a neustále se rozšiřuje.
Celkově se zde nachází přes sto hotelů a penzionů a další každým rokem přibývají. Je to vlastně souvislý pás hotelových komplexů táhnoucí se směrem na jih od původní malé rybářské osady. Může za to rostoucí zájem o dovolenou v těchto místech. Z původní malé vesničky, která dala letovisku jméno, se stal turistický trh s tradičními ručními výrobky a typickými suvenýry. V centru staré Hurghady můžete najít koptský kostel, mešitu, nechybí ani typický bazar a manufaktura na zpracování ryb, arabské kavárny i luxusní restaurace. Hurghada se proslavila také bohatým nočním životem. Je zde nepřeberné množství restaurací, barů, klubů a diskoték, které nabízejí zábavu až do ranních hodin.
I když je Egypt muslimskou zemí, kde platí prohibice alkoholu, v Hurghadě jej bez problémů najdete na nápojových lístcích – vše je přizpůsobeno zahraničním turistům, kterých zde každý měsíc přijde na 120 tisíc.
Hurghada leží na západním pobřeží Rudého moře, jižně od Suezského průplavu a zdejší příznivé klimatické podmínky umožňují rekreaci po celý rok. V letních měsících teploty v letovisku málokdy klesají pod 33°C a teplota vody bývá často vyšší než 25°C. Čekají zde na vás překrásné nekonečné pláže s jemným pískem, luxusní hotely, restaurace, golfová hřiště, obchody, ale i další služby, které jsou spojeny s představou kvalitní dovolené. Máte možnost provozovat nejrůznější vodní sporty, jako je windsurfing, podmořské rybaření, plavání a samozřejmě šnorchlování a potápění. Pokud jste se ještě nikdy nepotápěli a máte chuť to vyzkoušet, můžete si zakoupit výukový program určený úplným začátečníkům nebo potápěčům bez licence.
Zdejší korálové útesy jsou jedny z nejkrásnějších na světě, teplé vody Rudého moře tvoří ideální prostředí pro život nejrůznějších pestrobarevných druhů ryb. Vzhledem k vysoké koncentraci turistů už ale bohužel nejsou korálové útesy poblíž pláží tolik zachovalé. Davy turistů přirozeně podmořskému světu škodí, a tak byla v roce 1992 založena společnost Hurghada Environmental Protection and Conversation Association, která se snaží uchovat krásu korálových útesů i pro další generace. Navštívit můžete také mořské akvárium, představující veškerou flóru a faunu Rudého moře, projet se na koni po pláži, vydat se na výlet do pouště na velbloudech, oslech nebo čtyřkolkách.
Dovolenou v Hurghadě můžete okořenit některým z široké nabídky výletů, které pořádají místní cestovní kanceláře. Letovisko je výborným výchozím bodem pro uskutečnění mnoha cest za poznáváním egyptské kultury. Vydat se můžete například do Karnaku, Luxoru, Údolí králů, za egyptskými pyramidami, na výlet lodí s proskleným dnem, nebo do dolů Mons Porphyritis, kde se těžil bílofialový krystalický kámen porfyr. Kromě výletů za historií nabízí Hurghada také cesty na blízké ostrůvky, z nichž nejznámější je Giftun. Právě u něj naleznete neopakovatelný svět korálových útesů. Další jedinečné možnosti potápění se nabízí asi dvě hodiny plavby od Hurghady. Kdo má zájem, může navštívit lagunu Saab al-Erg s útesem, kde lze zahlédnout i delfíny a rejnoky.
Edfu
Nejvýznamnější památkou ve městě Edfú je Chrám boha Hora, který je nejen nejlépe zachovalým kultovním chrámem v Egyptě, ale také jedním z nejkrásnějších staroegyptských chrámů. Chrám boha Hora ve městě Edfú je nejkrásnější ze všech monumentů postavených na břehu Nilu mezi Asuánem a Luxorem. Pochází z řecko-římského období, dávno po skončení zlaté éry faraonů.
Nádherný chrám v Edfu byl zasvěcen Hórovi. Jedná se o největší Horův chrám z celého Egypta. Hór byl bůh, zobrazován jako sokol. Jeho křídla byla symbolem pro rozlohu vesmíru, slunce a měsíc byly pokládány za Horové oči. Byl synem Eset (Isis) a Usira.
Podle egyptské mytologie byl Hor dítětem Esety a Usira (boha plodnosti), kterého zavraždil jeho bratr Sutech – bůh chaosu. Starověcí Egypťané věřili, že Hór pomstil smrt svého otce v bitvě u Edfú, v níž v boji Sutecha zabil. Zmiňovaná bitva je totiž ústředním námětem většiny nástěnných reliéfů v interiéru chrámu. Sutech je na nich zobrazen jako malý krokodýl. Interiér chrámu je velmi dobře zachován. Místnosti jsou zastřešeny a pomalovány motivem hvězdné oblohy. Je zde ještě jasně znatelná tmavá modrá barva stropů a žlutá barva hvězd. Takže téměř kamkoli v chrámu jedete, máte noční nebe nad hlavou.
Skoro všechny nejzachovalejší chrámy v dnešním Egyptě – Dendera, Edfú, Kóm Omsbo a Fílé – pocházejí až z ptolemaiovského období, ne z období starověkého Egypta. Ptolemaiovi používali původní chrámy jako stavební vzory. Uchránily tak pro další generace stavební konstrukce a styly, které by se jinak zřejmě nedochovaly.
Mohutný vstupní pylon postavil otec Kleopatry Ptolemaios XII. (80 – 51 př. nl). Je vyzdoben dvojitým zobrazením faraona, jak drží za vlasy nepřítele. Bohové Hor a Hathor přihlížejí. Ptolemaios XII. byl ve skutečnosti v pořadí devátým ve své dynastii, který přispíval na stavbu chrámu, kterou zahájil Ptolemaios II. o 180 let dříve, v roce 237 pr. nl
Hned za pylonem je rozlehlé vydlážděné nádvoří lemované ze tří stran kolonádou sloupů s různými hlavicemi. Na nádvoří před vstupem do prvního hypostylu stojí kolosální socha boha Hora jako sokola s dvojitou královskou korunou Horního a Dolního Egypta.
Zvláštností chrámu Edfu oproti ostatním je to, že má dokonce dvě překrásné a okázalé sloupové síně, za kterými teprve následuje nejsvětější komnata. Zajímavá je i zachovalá kopie sluneční loďky. Ta podle legendy stoupala po obloze společně se sluncem a odvážela mrtvého faraona do říše bohů. Ve vnitřním jádru chrámu se nachází Horova svatyně, která je vytesána z jednoho kusu šedé žuly a je 4 metry vysoká. Na pravé straně svatyně je průchod do malého nezastřešeného nádvoří, odkud vedou schody do novoroční kaple. Je pozoruhodná zobrazením bohyně Nut jako modré oblohy přes celý strop kaple.
Při prohlídce navštivte také chrám zrození, který se nachází na druhé straně nádvoří směrem od velkého pylonu chrámu. Svatyně je obklopena galerií ze sloupů a v minulosti byla centrem každoročních oslav na památku božského zrození Hora a počest současného vládnoucího faraona. Do poloviny 19. století byl chrám téměř úplně pohřben pod zemí, celý interiér chrámu byl zasypán pískem až po strop. Část vesnice Edfú stála přímo na jeho střeše. Auguste Mariette - zakladatel káhirského Egyptského muzea zde začal v roce 1860 kopat. Dnes je již celý komplex chrámu odkryt a vesnice byla přemístěna.
Stěny chrámu jsou pokryty obrovským množstvím textů, které nám poskytují jedinečné informace o tehdejší době. Jediné (což je velká škoda) je fakt, že v dávných dobách první křesťané, kteří tudy procházeli, poškodili výjevy na stěnách chrámu. Zdaleka ne všechny, ale část utrpěla pod jejich „chytrýma“ rukama velké rány. Ve zdejší knihovně byly uloženy rituální texty. Ze střechy chrámu je nádherná vyhlídka na údolí Nilu. Chrám v Edfú je poněkud vzdálen od kotviště lodí, čehož využívají místní drožkáři s kaléšky taženými koňmi a nabízejí turistům dopravu k chrámu a zpět. Přístup k chrámu je přes povinný turistický bazar s pouličními stánky a sortimentem, kterému lze snadno odolat. Dojem z chrámu může být oslaben faktem, že návštěvníci přicházejí do chrámu zezadu podél jeho boční stěny a nemohou tak hned obdivovat nádheru vstupního pylonu.
Edfu leží na půl cestě mezi Luxorem a Asuánem na západním břehu Nilu. Pro individuální turisty existuje možnost dopravit se do Edfu vlakem či autobusem. Cesta sběrnými taxi z Esny do Edfu je zakázána. Pokud nebudete chtít cestovat místním autobusem nebo vlakem, můžete si pronajmout automobil a zaplatit si za speciální konvoj. Tato záležitost vyjde asi na 80 eur. Převážná část zahraničních turistů do Edfu zavítá v rámci poznávací plavby po Nilu.
Karnak
Chrámový komplex Karnak se nachází u jihoegyptského města Luxor, které bývalo významným střediskem starověkého Egypta. Nejrozsáhlejší dochovaný chrámový komplex v Egyptě je soubor chrámových částí bohů Amona, Mut a Montua. Leží asi 3 kilometry severně od Luxoru. Během slavného období vlády Nové říše (1550 - 1069 př. nl) byly Théby všemocným hlavním městem Egypta a Karnak byl jeho srdcem.
Byl stavěn po etapách po dobu 1 500 let všemi generacemi faraonů. Chrámový komplex se rozvíjel hlavně za vlády Amenhotepa I. a Thutmose I, královny Hatšepsut (např. Červená kaple, obelisky), Thutmose III., Amenhotepa III., Haremheb, Setchiho I., Ramesse II., Setchiho II., Ramesse III. , Taharky a Nachtnebefa I. Jedná se o velkolepý a rozlehlý historický archiv svatyní, stánků, pylonů a obelisků vytesaný z kamene pod širým nebem.
Karnak představoval domov Amona, který býval uctíván jako bůh slunce, tvůrčí síly a plodnosti. Působivě vyzdobený komplex charakterizuje několik svatyní a chrámů, které jsou věnovány různým bohům. Byl více než obyčejným posvátným místem. Byla to rezidence faraonů, administrativní centrum, obrovská pokladna a základní kámen hospodářství státu, který vlastnil rozsáhlé pozemky a zaměstnával desítky tisíc pracovníků. Přístup zde měli jen kněží a královská družina. Obyčejný lid měl zákaz vstupovat do jeho posvátných částí.
Karnacní chrámový komplex se skládá ze tří částí. Hlavní posvátná část zasvěcená bohu Amonovi leží v centru komplexu a jeho hlavní dominantou je Velký chrám boha Amona s rozlehlým posvátným jezerem. Amon byl bůh Vesetu a králem bohů. Jeho posvátným zvířetem byl beran, zobrazovaný většinou v podobě berané sfingy.
Amon byl nejvýznamnějším božstvem Egypta a jeho chrámy byly nejdůležitější stavby v zemi. Po celém Egyptě byly stavěny a zasvěcovány nové chrámy Amonovi. Amonův chrám se nachází v centrální části komplexu. Od nilského přístaviště vedla k vestibulu Velké sloupové síně dále Amonových beraních sfing z doby Ramsese II.
Na nádvoří za pylonem je malá sloupová síň s pozdější přístavbou - žulovými obelisky královny Hatšepsut. Dnes zde stojí pouze jeden, druhý leží vedle nedalekého posvátného jezera. Je to nejvyšší obelisk v Egyptě, měří téměř 30 ma zůstal zhotoven z jediného žulového bloku. Na druhé straně volné prostranství je slavnostní chrám Tuthmosa III., který faraon postavil na vlastní oslavu.
Zdrojem vody v posvátném jezeře byla spodní voda. Kněží ji používali k rituálnímu mytí. Hned vedle posvátného jezírka se nachází žulová socha velkého skarabea. Zřejmě kolem ní uvidíte dokola pochodovat turisty. Na tohoto skarabea se totiž váže pověra: 3× obejít skarabea znamená štěstí, avšak 7× obejít už znamená do roka se vdát a mít dítě. Směrem na jih se nachází posvátná oblast Amonovy manželky Mutyi spojený s hlavním chrámem alejí sfing s hlavou beranu. V jeho centru stojí zbytky Mutiina chrámu z doby Amenhotepa III., který se rozkládal částečně na břehu dalšího posvátného jezera. Všude v posvátné oblasti jsou žulové sochy lví bohyně Sachmet.
Směrem na sever se nachází posvátná oblast starého thébského místního boha Montua s hlavou sokola. Původně byl bůh thébským božstvem a v jeho uzavřeném areálu jsou zbytky chrámu a posvátného jezera. Tento areál je velmi zanedbaný a pro veřejnost je většinou nepřístupný.
Komplex chrámů v Karnaku a Luxoru je zcela nepochybně jednou z nejzajímavějších památek starověkého Egypta. Nejedná se totiž o dílo jedince, ale o několik děl mnoha dynastií, které od sebe odděluje několik staletí. Chrám v Luxoru naleznete v jižní části Vesetu, zatímco Karnak v části severní. Oba tyto komplexy byly dříve spojeny alejí sfing táhnoucích se v délce 40 km. Kolem těchto chrámů leží pod vrstvami písku a nilského bahna starověké město Théby, neboli Veset.
Vstup pro návštěvníky je otevřen od 6 hodin a při časné ranní návštěvě se vyhnete dennímu horku. Klidnější je zde také odpoledne, nevýhodou je ovšem velké teplo a těžko se zde dostanete do stínu. Pokud máte více času, rozdělte si návštěvu na denní a večerní dobu, kdy můžete spatřit i představení Zvuk a světlo. Představení začíná v aleji sfing s hlavou beranu, pak publikum sleduje vyprávěný příběh na Velkém nádvoří a ve Velkém hypostylu a finále příběhu se odehrává u Posvátného jezera. Už kvůli možnosti projít se chrámem pod hvězdným nebem určitě stojí za to tuto akci navštívit.
Od vzniku egyptologie jako vědy se v Karnaku prováděla celá řada vykopávek a různé projekty stále pokračují. Největší úsilí archeologů se dnes soustředí na konzervaci a systematické restaurování stávajících monumentů. Egyptští archeologové nyní slaví další úspěch. V lednu 2009 objevili hráz, kterou starověcí Egypťané využívali k přístupu do chrámového komplexu Karnak během období sucha. Objev hráze podle vědců dokazuje, nakolik byl komplex důležitý v náboženském životě Egypťanů.