Vánoce v Betlémě
Betlém, město na Západním břehu Jordánu, je správným centrem jednoho ze 16 obvodů, ze kterých se skládá Palestinská autonomní oblast. Oblast Betléma zahrnuje 10 městských samospráv, 58 vesnic a 3 uprchlické tábory. Celkově je to 575 km2, na kterých žije zhruba 140 tisíc obyvatel. V samotném městě Betlémě pak 30 tisíc obyvatel. Město je centrem palestinského cestovního ruchu a kultury. Sídlí zde jedna z nejstarších křesťanských komunit na světě. Betlém, rodiště Ježíše z Nazaretu, je pro celý křesťanský svět symbolem oslavy Vánoc.
První oslavy Vánoc
V prvních staletích našeho letopočtu slavili křesťané jen jediný sváteka to Velikonoce, kdy vzpomínali na Ježíšovu smrt a slavné zmrtvýchvstání. Narození Ježíše, tedy Vánoce, začaly slavit až začátkem 4. století. První historicky doložená oslava Kristova narození se konala v Římě 25. prosince roku 336. Není však známo, jakým způsobem první křesťané Vánoce slavili. Půlnoční mše je známá až od 5. století.
Podnět k oslavě Vánoc vzešel zřejmě z pohanského svátku boha Slunce. Tento svátek zavedl po celé Římské říši císař Aurelián r. 274 a určil, že se bude slavit v době zimního slunovratu. Po rozšíření křesťanství tak postupně došlo ke splynutí obou svátků a význam se změnil. Jiní historici zastávají názor, že den narození Krista si křesťanští teologové vypočítali podle informací v Lukášově evangeliu. Ježíš byl počat o šest měsíců později než Jan Křtitel, který se narodil během letního slunovratu, jeho narození tedy logicky připadlo na zimní slunovrat.
Ve kterém roce se Ježíš narodil?
Dnes už víme, že to nebylo mezi rokem 1 před naším letopočtem a rokem 1 našeho letopočtu (rok nula neexistuje!) Ale uvědomme si, že udávat letopočet „před Kristem“ a „po Kristu“ bylo známo až několik staletí po životě Ježíše.
Současný systém datování, který říká, že 1. leden roku 1 po Kristu je týden po narození Ježíška, byl ustanoven až asi v roce 525 skytským mnichem Dionysiem, který chtěl napravit rozkol v církvi týkající se Velikonoc. Místo, aby použil tehdy zavedený systém Diokleciánů, počítající roky od vlády tohoto císaře z pozdního 3. století, Dionysius se rozhodl počítat letopočet od Ježíšova narození. Aby tak mohl učinit, musel využít dřívější římský kalendářní systém, který byl založen při vzniku Říma. Určil, že Ježíš se narodil 25. prosince roku 753 AUC – Ab Urbe Condit.
Jak přišel Dionysius k 25. prosinci? V evangeliu Lukášově se říká: „Když Ježíš počal své dílo, měl asi 30 let.“ (L 2:23). Také je tam uvedeno: „V patnáctém roce vlády císaře Tibérie, když Pontius Pilát spravoval Judsko…“ (L 3:1). Tiberiova vláda začínala kolem r.. 767 AUC nebo 14 AD, takže se rok 754 AUC stal rokem 1 AD. Dionysiův systém se postupně zavedl, Karel Veliký ho učinil v 9. století univerzálním a kalendář, který používáme dnes využívá s několika úpravami realizovanými papežem Gregorem (proto gregoriánský kalendář), Dionýsiův systém.
Ale Dionysius se přece jen přepočítal, Ježíš se narodil ještě za vlády krále Heroda, a ten zemřel roku 4 pr. nl Žijeme proto v omylu, ale zvykli jsme si.
Jak nám Ježíšové narození popisují evangelia
Evangelista Matouš začíná podrobným popisem Josefova rodokmene. Josef, muž z rodu Davidova, je zasnoubený Marii, ale zjistí, že Maria je těhotná. Chce ji potají propustit, aby ji ušetřil stud, ale ve snu se mu zjeví anděl a oznámí mu skutečnou příčinu Mariina těhotenství. Josef si tedy bere Marii za manželku a děťátko se narodí v Betlémě. Do Betléma také putují Tři králové, východní mudrci, kteří jsou vedeni hvězdou. Lstivý král Herodes se od nich dozví, že se jdou poklonit právě narozenému králi Židů odvolávajíc se na slova Proroka: „A ty, Betlém efratský, byť jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde ten, který bude vládcem v Izraeli, jehož původ je odpradávná, ode dnů věčných. (Micheáš 5.1-2).
Mudrci se vracejí oklikou, protože odhalili Herodesovu past. Ten pak nařídí vyvraždění všech chlapců do dvou let věku v Betlémě a okolí. Josef je však opět ve snu varován a utíká s rodinou do Egypta, odkud se vrací, až nebezpečí pomine a Herodes umírá.
Evangelista Lukáš začíná příběh zrození Ježíše v Nazaretu, kde se panně jménem Maria zjeví archanděl Gabriel, aby jí oznámil zrození syna, který bude synem Nejvyššího a kterému dá Bůh trůn jeho otce Davida. Josef a těhotná Maria pak putují do judského Betléma na sčítání lidu. Tam Maria porodí svého prvorozeného syna a položí ho do jeslí, neboť se pro ně nenašlo místo pod střechou. Na polích u Betléma pasou stáda pastýři a tím se zjeví anděl Páně, aby jim zvěstoval velkou radost, která bude patřit všem lidem, neboť se narodil Spasitel, Kristus Pán, ve městě Davidově, jak byl Betlém nazýván.
Náš dnešní obraz Vánoc, naše betlémy jsou vlastně takovou kompilací obou evangelií, i když autoři popisují narození děťátka dvěma odlišnými příběhy. (Dvě další evangelia, Markovo a Janovo začínají až křtem dospělého Ježíše).
Místo narození
První křesťané měli jeskyni, místo Ježíšova zrození, v úctě, ale v době římské nadvlády, která novému náboženství nepřála, nebylo možné vybudovat ani malou svatyni. Naopak nad jeskyní se nacházel pohanský Adonisův háj. Až po roce 313 se poměry změnily a panující císař Konstantin postavil křesťanství na stejnou úroveň jako ostatní náboženské kulty ve své říši. Tehdy nastal zájem o místa spojená se životem a smrtí Ježíše Nazaretského. Konstantin vyslal v roce 326 do Palestiny svou matku Helenu, která v doprovodu církevních hodnostářů a místních křesťanů identifikovala nejdůležitější místa ve Svaté zemi a nechala na nich postavit první kostely.
Jedním z míst byla také jeskyně v Betlémě, v níž se podle uchovávané tradice narodil Ježíš. Pohanské stavby byly strženy a nad jeskyní byla vybudována osmiboká impozantní bazilika. Kostel byl však zničen při povstání Samařanů v roce 529. O několik let později císař Justinián stavbu obnovil v mnohem větším měřítku. Od té doby slouží kostel Zrození Páně nepřetržitě svému účelu. Nikdy již nebyl zničen, vypleněn ani uzavřen.
Srdcem chrámu je malá jeskyně Zrození Páně, kde se Ježíšek narodil. Na místě zrození je oltář se 14-cípou stříbrnou hvězdou, neboť „Všech pokolení od Abrahama po Davida bylo čtrnáct, od Davida po babylonské zajetí čtrnáct a od babylonského zajetí až po Krista čtrnáct.“ Mt 1:17. Uprostřed hvězdy je otvor, ve kterém je možno spatřit kousek původní skály. Naproti oltáři Zrození se nachází kaple jesliček. Jesle, do kterých Panna Maria uložila děťátko zavinuté do plenek, jsou pokryty mramorovou deskou a nemůžeme proto vidět jejich původní tvar. Nebyly dřevěné, jak se můžete domnívat, ale kamenné, stejné jako používají arabští pastevci dodnes. Dřevo bylo tehdy v Palestině drahé a nedostupné.
Od roku 2013 prochází chrám Zrození Páně náročnou rekonstrukcí, ocitl se totiž na seznamu ohrožených památek UNESCO. Hlavní práce jako je výměna střechy, oken a oprava dveří, vnitřních omítek a mozaik, stejně jako důkladná obnova vnějších kamenných zdí byly již dokončeny, ale restaurátory z italské společnosti Piacenti Restoration Company čeká ještě mnoho práce. Vše je také podmíněno získáním prostředků pro náročné opravy. Dosud bylo vybráno 14 milionů USD z potřebných 17 milionů USD. Zhruba polovina nákladů byla zaplacena z prostředků palestinské samosprávy a zbytek darovali místní muslimští a křesťanští podnikatelé. Po celou dobu oprav však tato památka zůstává přístupná, i když bylo nutno několik let procházet pod lešením. Chrám Zrození Páně, jedno z nejdůležitějších míst křesťanského světa, je pro Betlém alfou a omegou. Do něj proudí davy poutníků, turistů a místních návštěvníků, které jsou zdrojem příjmů pro většinu obyvatel města.
Dlouhé betlémské Vánoce
Vánoce v Betlémě začínají slavnostním rozsvícením vánočního stromu začátkem prosince. Obrovský umělý strom se staví už od konce listopadu a financuje jej jedna z nejbohatších betlémských rodin. Na tuto velkolepou událost se schází velké množství návštěvníků, město doslova praská ve švech. Betlémům pochodují skauti, kteří hrají na dudy a bubny, přicházejí církevní hodnostáři, politici a zahraniční hosté. Při slavnosti vystupují populární umělci a místní soubory.
V Betlémě žije asi 30 000 obyvatel, cca 30 % z nich jsou křesťané, kteří patří ke třem hlavním denominacím – k řecké pravoslavné církvi, k arménské pravoslavné církvi ak římskokatolické církvi. Přestože tvoří dnes většinu Betlému muslimové sunnitského vyznání, jsou Vánoce a jejich slavnostní atmosféra svátkem pro všechny obyvatele.
Vlastní oslavy Vánoc začínají v Betlémě 24. prosince odpoledne, kdy ulicí Hvězdy přichází do katolického kostela svaté Kateřiny, který sousedí s chrámem Zrození Páně, jeruzalémský latinský patriarcha ve svém doprovodu, opět v patřičné slávě a za doprovodu skautských dětských hudebních souborů. V kostele pak probíhá vánoční mše, kterou mohou na televizních obrazovkách sledovat diváci po celém světě. Pro četné davy turistů a místních obyvatel jsou určeny obří obrazovky instalované na náměstí, na kterých mohou sledovat dění v kostele. Do kostela, i když poměrně velkého, se vejdou jen pozvaní významní hosté. prezident Palestinské autonomie, velvyslanci, osobnosti veřejného života.
Po mši vezme patriarcha do náruče sošku malého Ježíška a nese ji do jeskyně Zrození. Tam je Ježíšek uložen až do konce vánočních svátků, které ale v Betlémě trvají déle, než jinde. 24. prosince začínají Vánoce pro římské katolíky, 6. ledna začínají Vánoce řecké pravoslavné církve a 18. ledna pak Vánoce arménské pravoslavné církve. Po celou dobu je město svátečně vyzdobeno a lidé se večer shromažďují pod rozsvíceným vánočním stromem na náměstí.
Betlém v Betlém
Slovo betlém v češtině i slovenštině znamená umělecké plastické zobrazení Ježíšova narození. Anglicky se toto zobrazení nazývá Nativity Scene, německy Weihnachtskrippe a prakticky každý jazyk má své vlastní pojmenování této důležité vánoční rekvizity.
A komu vděčíme za betlémy? Víte, že první betlém postavil v italském Grecciu na Vánoce roku 1223 svatý František z Assisi? Bylo to poté, co se tento světec vrátil ze Svaté země, kam odešel s 5. křížovou výpravou. Betlémskou scénu připravil s živými herci a zvířaty. Brzy nato se tento zvyk začal šířit po celém křesťanském světě a betlémy, ať už dřevěné, papírové, keramické aj. se staly nedílnou součástí Vánoc.
V Betlémě jsou betlémy důležitým prodejním artiklem. Betlémští řezbáři vyrábějí malé, větší a největší betlémy z olivového dřeva a záleží jen na vašem vkusu a rozpočtu, který z nich si přivezete domů jako suvenýr.